dočíst se
[dočiːst se]
(3. j. dočte se, rozk. dočti se, čin. dočetl se, podst. jm. dočtení (se))
sloveso dokonavé
(kdo se dočte {o kom, o čem; co; kde; že…})
čtením se dozvědět, zjistit:
V novinách se dočetl o babyboxech.
Podrobnosti se dočtete na další straně.
Známý se to dočetl na internetu.
Nikdy se o mně nedočtete, že bych si vyrazila na flám, když se ode mne čeká práce.
nedokonavé → dočítat se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dočiːst se]
(3. j. dočte se, rozk. dočti se, čin. dočetl se, podst. jm. dočtení (se))
sloveso dokonavé
(kdo se dočte {o kom, o čem; co; kde; že…})
čtením se dozvědět, zjistit:
V novinách se dočetl o babyboxech.
Podrobnosti se dočtete na další straně.
Známý se to dočetl na internetu.
Nikdy se o mně nedočtete, že bych si vyrazila na flám, když se ode mne čeká práce.
nedokonavé → dočítat se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)